Zaměstnavatel nemůže dát práci? Známe vaše práva při překážce v práci na jeho straně

Význam překážky v práci

V pracovněprávních vztazích hraje pojem „překážka v práci na straně zaměstnavatele“ klíčovou roli. Jedná se o situace, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v souladu s uzavřenou pracovní smlouvou, a to z důvodů, které leží na jeho straně. Mezi nejčastější příklady patří výpadek dodávek energií, požár, záplavy, mimořádná opatření státu, ale i nedostatek zakázek či organizační problémy. V těchto případech je důležité si uvědomit, že zaměstnanec není povinen nést negativní následky. Naopak, zákoník práce mu garantuje náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, kdy nemohl vykonávat práci z důvodu překážky na straně zaměstnavatele. Tato náhrada mzdy je důležitým prvkem ochrany zaměstnance a zajišťuje mu finanční stabilitu i v situacích, kdy objektivně nemůže pracovat vinou zaměstnavatele.

Druhy překážek na straně firmy

Když nastanou překážky na straně zaměstnavatele, znamená to, že firma prostě nemůže dát člověku práci, kterou má v smlouvě. No, a těch překážek na straně zaměstnavatele může být fakt hodně - třeba když praskne potrubí a zatopí to dílnu, nebo když není materiál na výrobu. Někdy jsou ty překážky na straně zaměstnavatele způsobený i tím, že firma zrovna nemá dost zakázek nebo řeší nějaký ten ekonomický průšvih.

Mezi nejčastější překážky patří různé komplikace, které můžou firmu zasáhnout stejně nečekaně jako když se někdo dostane do rejstříku vyloučených osob z hazardních her. Jde hlavně o výpadky elektřiny, požáry nebo poruchy strojů. No a pak jsou tu ještě ty případy, kdy se někdo ocitne v rejstříku vyloučených osob z hazardních her, a taky přírodní katastrofy, co dokážou úplně zastavit chod firmy a zaměstnanci nemůžou makat. Vedoucí musí v takových situacích konat rychle, podobně jako když někdo kontroluje rejstřík vyloučených osob z hazardních her, a zařídit, aby všechno co nejdřív běželo jak má a lidi se mohli vrátit do práce.

Další skupinou překážek jsou ekonomické faktory, jako je pokles poptávky po produktech či službách, ztráta důležitého obchodního partnera nebo neočekávané změny na trhu. V těchto případech může zaměstnavatel přistoupit ke krátkodobým opatřením, jako je omezení pracovní doby nebo čerpání dovolené. Pokud situace přetrvává, může dojít i k propuštění z důvodu nadbytečnosti. V každém případě je zaměstnavatel povinen informovat zaměstnance o důvodech překážek v práci a o předpokládané délce jejich trvání. Zaměstnanci náleží v době překážek v práci na straně zaměstnavatele náhrada mzdy ve výši stanovené zákoníkem práce nebo kolektivní smlouvou.

Nepřízeň počasí a živelné pohromy

Nepřízeň počasí a živelné pohromy, jako jsou povodně, vichřice nebo požáry, mohou vážně narušit chod firmy a znemožnit zaměstnavateli přidělovat práci. V takových případech se jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele, za kterou zaměstnancům náleží náhrada mzdy. Zákoník práce stanoví, že zaměstnavatel je povinen poskytovat náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku, a to po dobu, kdy zaměstnanec nemohl vykonávat práci z důvodu nepříznivého počasí nebo živelné pohromy, která postihla pracoviště. Důležité je, aby zaměstnavatel nemohl zajistit jinou práci, kterou by zaměstnanec mohl vykonávat. Pokud například povodeň zaplaví výrobní halu, ale zaměstnavatel má k dispozici sklady, které fungují, měl by se snažit zaměstnancům přidělit práci tam.

Porucha strojů nebo dodávky energií

Jednou z nejčastějších překážek v práci na straně zaměstnavatele, kdy nemůže zaměstnanci přidělovat práci, je porucha strojů nebo výpadek dodávky energií. Jde o nepředvídatelné okolnosti, které znemožňují řádný chod firmy a plnění pracovních úkolů. Zákoník práce v takových případech hovoří o překážkách v práci na straně zaměstnavatele, které mu brání přidělovat zaměstnanci práci v souladu s pracovní smlouvou. V případě poruchy strojů nebo výpadku energií zaměstnavatel obvykle není povinen platit zaměstnanci mzdu, ale pouze náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Výše náhrady mzdy se řídí zákoníkem práce a kolektivní smlouvou. Zaměstnanec je povinen se v době trvání překážky v práci zdržovat na pracovišti, pokud mu zaměstnavatel neurčí jinak.

Někdy je ticho v kanceláři hlasitější než křik. Znamená to, že firma nemá pro své lidi práci. A to je začátek konce.

Zdeněk Dvořák

Ekonomické důvody a nedostatek zakázek

V některých případech může dojít k situaci, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci. Může se jednat o překážku v práci na straně zaměstnavatele. Často se jedná o nepředvídatelné okolnosti, které znemožňují standardní chod firmy. Mezi nejčastější ekonomické důvody patří nedostatek zakázek, výpadky v dodávkách surovin, nebo neočekávané ekonomické krize. V takových případech zaměstnavatel není schopen zajistit dostatek práce pro své zaměstnance. Tato situace je nepříjemná pro obě strany. Zaměstnanec nemůže vykonávat svou práci a přichází o mzdu. Zaměstnavatel zase přichází o produktivitu a hrozí mu ztráta zisku.

Organizační změny ve firmě

Když firma prochází změnama a šéf nemá pro zaměstnance práci, je to opruz. Ale než začnete hledat dohoda o pracovní činnosti -- vzor jinde, měli byste vědět, že zákoník práce tohle řeší jako překážku na straně zaměstnavatele. I když sedíte s rukama v klíně, máte nárok na prachy - teda náhradu mzdy. Kolik vám přistane na účtu závisí na tom, jestli jde o vyšší moc nebo něco jinýho. Šéf vám to musí včas říct a vysvětlit, jak dlouho se budete flákat. Když se to táhne, můžete zkusit různý finty - třeba si domluvit kratší úvazek nebo si najít jinou dohoda o pracovní činnosti -- vzor někde bokem. No a když už je to na draka, tak se můžete rozloučit, ale chce to mít všechno podle pravidel. V tom případě se hodí mít po ruce dohoda o pracovní činnosti -- vzor, ať víte, do čeho jdete.

Neschopnost zaměstnavatele přidělovat práci

Neschopnost zaměstnavatele přidělovat práci představuje překážku v práci na straně zaměstnavatele. Tato situace nastává, pokud zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci odpovídající sjednanému druhu práce, a to z důvodů, které na straně zaměstnance neleží. Mezi nejčastější důvody patří výpadek surovin nebo materiálu, porucha na strojním zařízení, nepříznivé počasí znemožňující výkon práce nebo nedostatek zakázek. V případě, že zaměstnavatel nemůže přidělovat práci z výše uvedených důvodů, je povinen i nadále poskytovat zaměstnanci náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Tato náhrada mzdy se poskytuje po dobu trvání překážky v práci, maximálně však po dobu 14 kalendářních dnů. Zaměstnanec je v této době povinen se zdržovat na svém pracovišti, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem jinak.

Náhrada mzdy během překážky v práci

V případě, že se zaměstnanec nemůže věnovat práci z důvodu překážky na straně zaměstnavatele, má nárok na náhradu mzdy. Tato situace nastává, pokud zaměstnavatel nemůže přidělovat práci z objektivních příčin, které leží na jeho straně. Může se jednat například o výpadek dodávek energií, živelnou pohromu, nařízení karantény, ale i o ekonomické potíže podniku. Během této doby je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Výše náhrady se liší podle délky trvání překážky a kolektivní smlouvy. Důležité je rozlišovat mezi překážkou v práci na straně zaměstnavatele a jinými situacemi, kdy zaměstnanec nemůže pracovat, například z důvodu vlastní nemoci. V takových případech se uplatňují jiná pravidla a náhrady.

Práva a povinnosti zaměstnance

V případě, že se vyskytne překážka v práci na straně zaměstnavatele a ten nemůže zaměstnanci přidělovat práci, má zaměstnanec právo na náhradu mzdy. Tato náhrada činí alespoň 60 % průměrného výdělku a náleží mu po celou dobu, kdy nemůže pracovat z důvodu na straně zaměstnavatele. Zaměstnanec je povinen se v dané době zdržovat na svém pracovišti, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem jinak. Zaměstnavatel může tuto situaci využít k čerpání dovolené, pokud s tím zaměstnanec souhlasí. Důležité je zmínit, že překážka v práci na straně zaměstnavatele nezakládá důvod k okamžitému ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnance. Zaměstnanec by měl v takovém případě kontaktovat svého zaměstnavatele a informovat se o dalším postupu.

Možnosti ukončení pracovního poměru

V případě, že se zaměstnavatel ocitne v situaci, kdy nemůže zaměstnanci svěřit práci z důvodu překážky na své straně, otevírá se několik možností, jak postupovat. V první řadě je důležité rozlišit, zda se jedná o překážku dočasnou, nebo trvalou.

V případě dočasné překážky, jako je například výpadek dodávky materiálu či energie, může zaměstnavatel přistoupit k některému z následujících řešení:

Zaměstnanci přidělit jinou práci,

Nařídit čerpání dovolené,

Poslat zaměstnance na překážky v práci s náhradou mzdy.

Pokud se jedná o překážku trvalého charakteru, kdy zaměstnavatel dlouhodobě nemůže přidělovat práci, například z důvodu úpadku, je situace složitější. V takovém případě přichází v úvahu:

Dohoda o ukončení pracovního poměru,

Výpověď z důvodu nadbytečnosti,

Okamžité zrušení pracovního poměru.

Každá z těchto variant má svá specifika a je důležité zvážit všechny okolnosti a dopady, ať už pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele.

Kam se obrátit pro pomoc a radu

Když narazíte v práci na problém ze strany zaměstnavatele, který vám brání dělat vaši práci, je fajn vědět, jak se obrátit na ombudsmana nebo jiné instituce. Nejdřív ale zkuste zajít za svým přímým nadřízeným - ten by měl být v obraze a pomoct vám. Pokud to s šéfem nikam nevede nebo se vám s ním o tom nechce mluvit, můžete zkusit personální oddělení. Ti by vám měli vysvětlit, jaký máte práva a co s tím. No a když se to nedaří vyřešit po dobrým uvnitř firmy, je čas zjistit, jak se obrátit na ombudsmana nebo třeba na Inspektorát práce - tady najdete návod, jak na to. Tyhle odborné instituce vám poradí zadarmo. Hlavně si to nenechávejte pro sebe - když už víte, jak se obrátit na ombudsmana nebo jinam pro pomoc, tak to využijte a řešte to, dokud je čas.

Překážka v práci na straně zaměstnavatele	Délka trvání	Náhrada mzdy
Nedostatek zakázek	1 týden	60% průměrného výdělku
Havárie stroje	3 dny	100% průměrného výdělku

Praktické tipy pro zaměstnance

V případě, že se ocitnete v situaci, kdy vám zaměstnavatel nemůže přidělovat práci z důvodu překážky na jeho straně, je důležité znát svá práva a povinnosti. V první řadě je nutné rozlišovat mezi překážkami v práci na straně zaměstnavatele a situacemi, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat práci z jiných důvodů. Mezi typické překážky na straně zaměstnavatele patří například živelné pohromy, výpadky energií nebo přerušení dodávek surovin. V těchto případech vám náleží náhrada mzdy ve výši nejméně 60 % vašeho průměrného výdělku. Zaměstnavatel vám však může po dobu trvání překážky nařídit i jinou práci, než kterou máte sjednanou v pracovní smlouvě, a to i v případě, že tato práce neodpovídá vaší kvalifikaci. Důležité je, aby vám za tuto práci náležela mzda ve výši nejméně 80 % vašeho průměrného výdělku. Pokud vám zaměstnavatel nemůže přidělovat práci z jiných důvodů, například z důvodu nedostatku zakázek, nejedná se o překážku v práci na jeho straně. V takovém případě vám náleží mzda pouze za vykonanou práci. Je důležité si pamatovat, že každá situace je individuální a je vhodné ji konzultovat s odborníkem na pracovní právo.

Příklad z praxe: Kdy jde o překážku?

Pan Novák, co dřív dělal v nábytkářský firmě, teď zvažuje práce nizozemsko jako alternativu. Když totiž jeho firma nedávno projela krizí a musela dočasně přibrzdit výrobu, začal přemýšlet i o zahraničí. Jeho šéf mu tehdy řekl, že pro něj nemají v následujících dvou týdnech práci, což byla překážka na straně zaměstnavatele. V té době dostával náhradní mzdové plnění, asi 60 % normální výplaty. No a i když se po čtrnácti dnech situace trochu zlepšila a mohl se vrátit do práce, začal si zjišťovat možnosti práce nizozemsko a další varianty v zahraničí. Práce nizozemsko ho láká hlavně kvůli lepším platům a stabilnějšímu pracovnímu trhu.

Shrnutí a závěrečné doporučení

V případě, že zaměstnavatel nemůže přidělovat práci sjednanou v pracovní smlouvě, ať už z důvodu překážek na jeho straně, jako je například nedostatek zakázek, materiálů nebo organizační změny, je důležité znát práva a povinnosti obou stran. Zaměstnavatel je povinen i v této situaci poskytovat zaměstnanci náhradu mzdy, a to ve výši průměrného výdělku. Zaměstnanec je naopak povinen se řídit pokyny zaměstnavatele a být k dispozici pro výkon práce, pokud mu to jeho zdravotní stav a objektivní okolnosti dovolí. Důležité je, aby obě strany komunikovaly a snažily se najít společné řešení, které bude vyhovovat oběma stranám. V opačném případě hrozí riziko vzniku pracovněprávního sporu. Vždy je vhodné obrátit se na odborníka v oblasti pracovního práva, který s konkrétní situací poradí a pomůže najít nejvhodnější řešení.