Mistr svého času: Jak na rozvrh pracovní doby DPP?

Základy DPP a pracovní doba

Smlouva o provedení práce (DPP) představuje specifický typ pracovněprávního vztahu, který se vyznačuje volnější úpravou pracovní doby. Na rozdíl od klasického pracovního poměru není u DPP nutné striktně dodržovat 40hodinový pracovní týden, ani stanovovat pevnou pracovní dobu. Nicméně i u DPP je důležité věnovat pozornost úpravě pracovní doby, a to jak z pohledu zaměstnavatele, tak i zaměstnance.

Zákoník práce nestanovuje pro DPP žádný pevný rozvrh pracovní doby. Zaměstnavatel a zaměstnanec si tak mohou pracovní dobu flexibilně upravit v rámci dohody o provedení práce. V praxi to znamená, že si strany mohou dohodnout práci v různých časových úsecích, a to i o víkendech či svátcích, pokud to vyžaduje povaha sjednané práce. Pro obě strany je zásadní, aby byla sjednaná pracovní doba jasně a srozumitelně specifikována v DPP, a to včetně případných odchylek od běžné pracovní doby.

Při sestavování rozvrhu pracovní doby pro DPP je vhodné zohlednit jak potřeby a možnosti zaměstnavatele, tak i zaměstnance. Zaměstnavatel by měl zvážit zejména charakter a rozsah sjednané práce, zatímco zaměstnanec by měl zohlednit své časové možnosti a případná další pracovní či osobní závazky.

Maximální rozsah DPP

Zákoník práce nestanovuje maximální rozsah DPP. Důležité je dodržet limit 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele. Zaměstnanec může během roku 2023 odpracovat maximálně 1500 hodin na DPP u libovolného počtu zaměstnavatelů. Při plánování rozvrhu pracovní doby pro DPP je zásadní vzájemná dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Zaměstnavatel by měl zohlednit preference zaměstnance a zároveň zajistit plynulý chod firmy. Doporučuje se písemně upravit rozvrh pracovní doby, a to buď v dohodě o provedení práce, nebo v samostatném dokumentu. V praxi se často setkáváme s pružnou pracovní dobou, kdy si zaměstnanec volí začátek a konec směny dle svých potřeb. Důležitá je evidence odpracované doby pro správné vyúčtování mzdy a odvodů.

Srovnání rozvrhu pracovní doby DPP a HPP

Vlastnost	DPP	HPP
Maximální rozsah pracovní doby	300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele	40 hodin týdně (v průměru)
Povinnost vést evidenci pracovní doby	Pouze odpracované hodiny	Ano, veškerá odpracovaná doba
Nárok na dovolenou	Ne	Ano, minimálně 4 týdny

Pružná pracovní doba u DPP

Pružná pracovní doba může být pro dohodu o provedení práce (DPP) velmi výhodná, jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Základním předpokladem je ale jasná domluva a písemné stanovení rozvrhu pracovní doby v rámci DPP. Zákoník práce sice nestanovuje pro DPP pevnou pracovní dobu, ale je důležité se s rozvrhem práce seznámit a písemně ho potvrdit. Rozvrh by měl obsahovat dny, kdy bude práce vykonávána, a předpokládanou dobu trvání práce. Zaměstnavatel pak může pružně reagovat na aktuální potřeby a zaměstnanec si může lépe plánovat svůj čas. Důležité je, aby rozvrh pracovní doby byl dodržován. Změny jsou možné jen na základě dohody obou stran.

Evidence odpracované doby

Důležité je vést evidenci odpracované doby i u dohody o provedení práce. I když zákoník práce přímo nenařizuje vést evidenci u DPP, je to nezbytné pro kontrolu dodržování limitu 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele. Evidence by měla obsahovat datum, začátek a konec pracovní doby a celkovou odpracovanou dobu za den. Zaměstnavatel i zaměstnanec by si měli evidenci schovávat pro případnou kontrolu inspektorátem práce. Pro sestavení rozvrhu pracovní doby u DPP platí obecné zásady. Zaměstnavatel se se zaměstnancem domluví na rozvržení pracovní doby, a to buď předem, nebo pružněji dle aktuální potřeby. Důležité je, aby rozvrh pracovní doby zohledňoval limity DPP, tedy maximálně 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele. V praxi se často používá jednoduchá tabulka, kde jsou uvedeny dny v měsíci a odpracované hodiny.

Přestávky v práci na DPP

Při sjednávání dohody o provedení práce je důležité myslet i na přestávky v práci. Zákoník práce sice nestanovuje pevné doby pro přestávky u dohod o provedení práce, ale i tak je důležité je sjednat. Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci pracujícímu déle než 6 hodin alespoň 30 minut přestávky na jídlo a oddech. Tuto přestávku si zaměstnanec nemůže odpracovat a není za ni placen. Délku a rozvržení přestávek je vhodné uvést přímo v dohodě o provedení práce nebo v rozvrhu pracovní doby, pokud je sjednán. Pokud rozvrh pracovní doby není pevně stanoven, je vhodné alespoň v dohodě uvést, že zaměstnanec má nárok na přestávky v práci po odpracování určitého počtu hodin. Sjednání přestávek v práci je důležité pro obě strany. Zaměstnanci zaručí odpočinek a možnost stravování, což zvyšuje jeho produktivitu a bezpečnost práce. Zaměstnavatel se vyhne případným sporům a sankcím ze strany kontrolních orgánů.

Práce přesčas u DPP

U dohody o provedení práce (DPP) se rozvrh pracovní doby obvykle předem nestanovuje. Práce přesčas u DPP není možná, protože zákoník práce ji neumožňuje. Zákoník práce definuje přesčas jako práci konanou nad rámec stanovené týdenní pracovní doby, a u DPP se žádná týdenní pracovní doba nestanovuje. Maximální rozsah práce u DPP je 300 hodin za kalendářní rok u jednoho zaměstnavatele. Pokud byste potřebovali pracovat více hodin, bylo by nutné uzavřít jiný typ smlouvy, například dohodu o pracovní činnosti (DPČ) nebo pracovní poměr.

Při sjednávání DPP je důležité jasně specifikovat rozsah práce a termín jejího provedení. To pomůže předejít případným nedorozuměním a sporům.

Smlouva o DPP a rozvrh

V rámci dohody o provedení práce (DPP) není povinností zaměstnavatele stanovovat pevný rozvrh pracovní doby jako u standardního pracovního poměru. Zákoník práce v tomto případě poskytuje velkou míru flexibility, jelikož výkon práce a rozvržení pracovní doby si do značné míry určuje sám zaměstnanec. Nicméně i u DPP je důležité mít na paměti maximální rozsah práce, který činí 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele.

Ačkoliv zákon neukládá povinnost písemného rozvrhu, pro obě strany je výhodné se na časovém harmonogramu alespoň rámcově domluvit. Tím se předejde případným nedorozuměním a sporům. Zaměstnavatel tak má přehled o dostupnosti pracovníka a zaměstnanec si může lépe plánovat svůj čas. Pro obě strany je to záruka férového a transparentního vztahu.

Dodatek ke smlouvě o DPP

V některých případech může být vhodné upravit původní smlouvu o provedení práce a podrobněji specifikovat rozvrh pracovní doby. K tomu slouží dodatek ke smlouvě. V dodatku je důležité jasně a srozumitelně stanovit, kdy bude práce vykonávána.

Důležité je pamatovat na limit 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele, který platí pro dohody o provedení práce.

Při sestavování rozvrhu je vhodné zohlednit jak potřeby zaměstnavatele, tak i možnosti zaměstnance. Zaměstnavatel by měl s rozvrhem seznámit zaměstnance písemně a to nejpozději v den, který předchází dni zahájení výkonu práce. Vzor dodatku ke smlouvě o provedení práce, který se týká rozvrhu pracovní doby, lze nalézt na internetu, například na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.

Rozvrh pracovní doby DPP by měl být výsledkem dialogu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, s ohledem na potřeby obou stran a specifika dané práce.

Zdeněk Kovář

Komunikace s brigádníkem

Otevřená komunikace s brigádníkem je při sestavování rozvrhu pracovní doby dohody o provedení práce (DPP) naprosto zásadní. Jasně mu sdělte své časové možnosti, ať už se jedná o konkrétní dny a hodiny, nebo o obecnější rámec. Nebojte se zmínit i případná omezení, například studijní povinnosti nebo jinou práci. Brigádník by měl znát vaše preference, abyste se vyhnuli případným nedorozuměním a komplikacím. Zároveň se nebojte zeptat na jeho časové možnosti a snažte se najít kompromis, který bude vyhovovat oběma stranám. Vzájemná vstřícnost a ochota spolupracovat jsou klíčem k efektivnímu plánování a bezproblémovému průběhu brigády.

Tipy pro sestavení rozvrhu

Sestavení rozvrhu pracovní doby pro dohodu o práci konané mimo pracovní poměr (DPP) se může zdát jako snadný úkol, ale existuje pár věcí, které byste měli zvážit, abyste předešli případným problémům. Stanovte si maximální počet odpracovaných hodin. U DPP je důležité si uvědomit limit 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele. Komunikujte se zaměstnancem a zohledněte jeho časové možnosti. Flexibilita je jednou z hlavních výhod DPP, proto se snažte najít řešení, které bude vyhovovat oběma stranám. Zaznamenávejte si všechny odpracované hodiny. Je důležité vést přesnou evidenci odpracované doby pro případnou kontrolu inspektorátu práce nebo pro výpočet mzdy. Nezapomeňte, že i když je DPP flexibilní forma práce, stále se na ni vztahují zákonné předpisy. Dodržováním výše uvedených tipů si usnadníte práci a předejdete případným komplikacím.

Vzorový rozvrh pro DPP

Stanovení rozvrhu pracovní doby u dohody o provedení práce (DPP) se liší od klasického pracovního poměru. Zákoník práce nestanovuje pro DPP pevnou pracovní dobu ani povinnost vést evidenci pracovní doby. Důležité je však pamatovat na limit 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele. Jak tedy rozvrh pro DPP sestavit?

V praxi se nejčastěji setkáváme s dvěma variantami. První možností je sjednat si rozvrh práce konkrétně, například vždy v pondělí a ve středu od 9:00 do 15:00. Druhou variantou je obecnější vymezení, kdy se dohodne rozsah prací a termín odevzdání, ale zaměstnanec si svůj čas řídí sám. Ať už zvolíte jakoukoliv variantu, je důležité vše písemně uvést v DPP nebo v samostatné dohodě o rozvržení pracovní doby.