Výpověď ve zkušební době a nemocenská: Co teď?

Výpověď ve zkušební době

Zkušební doba je specifickým obdobím pracovního poměru, které s sebou přináší jisté odlišnosti i v otázce ukončení pracovního poměru. Během zkušební doby může dát jak zaměstnanec, tak i zaměstnavatel výpověď z pracovního poměru z jakéhokoli důvodu nebo i bez udání důvodu. Výjimkou je situace, kdy by výpověď byla dána z důvodu diskriminačního. Výpovědní doba ve zkušební době činí 15 dnů a začíná běžet dnem následujícím po doručení výpovědi druhé smluvní straně. Zaměstnanec, který je ve zkušební době, se může ocitnout v pracovní neschopnosti, tedy na nemocenské. Nemoc zaměstnance nijak neovlivňuje možnost dát ani obdržet výpověď ve zkušební době. Zaměstnavatel tak může dát zaměstnanci výpověď i během jeho pracovní neschopnosti a stejně tak i zaměstnanec může dát výpověď i v době, kdy je nemocen. V obou případech platí, že pracovní poměr skončí uplynutím stanovené výpovědní doby, a to i v případě, že zaměstnanec je v době jejího konce stále v pracovní neschopnosti. Zaměstnanec má po skončení pracovního poměru nárok na výplatu náhrady mzdy za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti, a to za podmínky, že pracovní neschopnost vznikla v době trvání pracovního poměru.

Možnost výpovědi během nemoci

Otázka, zda je možné dát výpověď během nemoci ve zkušební době, je častým tématem diskuzí. Odpověď je bohužel složitější, než by se mohlo zdát. Zákoník práce totiž rozlišuje mezi výpovědí danou zaměstnancem a výpovědí danou zaměstnavatelem. Zaměstnanec může dát výpověď kdykoliv, a to i během nemoci, a to bez udání důvodu. Platí to i ve zkušební době. Pro zaměstnavatele ovšem platí jiná pravidla. Ten nesmí dát zaměstnanci výpověď v době, kdy je uznán dočasně práce neschopným pro nemoc nebo úraz, a to ani ve zkušební době. Výjimku tvoří situace, kdy zaměstnanec ve zkušební době závažným způsobem poruší své pracovní povinnosti nebo ztratí-li na základě lékařského posudku dlouhodobě způsobilost konat dále sjednanou práci. Výpověď ve zkušební době během nemoci je tak možná ze strany zaměstnance, nikoliv však ze strany zaměstnavatele, kromě výše uvedených výjimek.

Ochrana zaměstnance na neschopence

Zaměstnanec má i během zkušební doby právo na nemocenskou a s ní spojenou ochranu. Zaměstnavatel nesmí dát zaměstnanci výpověď z důvodu jeho dočasné pracovní neschopnosti, a to ani v případě, že je zaměstnanec ve zkušební době. Výpověď během nemoci by byla neplatná. Existují však výjimky. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď i během nemoci, pokud k tomu má objektivní důvody, které nesouvisejí s nemocí. Mezi takové důvody patří například zrušení zaměstnavatele, nadbytečnost zaměstnance, neuspokojivé výsledky ve zkušební době (pokud ovšem nesouvisí s nemocí) nebo přestupek spáchaný zaměstnancem. V každém případě musí dát zaměstnavatel výpověď písemně a doručit ji zaměstnanci. Výpovědní doba začíná běžet až dnem, kdy je zaměstnanec opět práceschopný. Je důležité si pamatovat, že i během zkušební doby má zaměstnanec práva, která by měl znát a v případě potřeby se jich dovolávat.

Není fér, aby nemocenská ve zkušební době znamenala automaticky konec. Zaměstnavatel by měl mít možnost poznat vaše schopnosti, ne vaši odolnost vůči virům.

Vratislav Čermák

Výjimky z ochrany

Základní pravidlo říká, že zaměstnanec v pracovní neschopnosti (na "nemocenské") nemůže dostat výpověď. Zákoník práce ale stanovuje některé výjimky, kdy je možné dát zaměstnanci výpověď i během dočasné pracovní neschopnosti.

Výpověď ve zkušební době během nemoci je možná, a to ze všech důvodů, které umožňuje Zákoník práce pro výpověď ve zkušební době. Zaměstnavatel tedy nemusí uvádět důvod výpovědi a ani nemusí zkoumat, zda je zaměstnanec schopen ve zkušební době vykonávat sjednanou práci. Výjimkou je situace, kdy je zaměstnanec v pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. V takovém případě je dána ochranná doba a zaměstnavatel nemůže dát zaměstnanci výpověď.

Je důležité si uvědomit, že i když je výpověď ve zkušební době během nemoci možná, musí být dodržena délka výpovědní doby. Ta se počítá ode dne doručení výpovědi a činí 14 dní. Zaměstnanec by si měl pečlivě zkontrolovat, zda jsou ve výpovědi uvedeny všechny zákonem stanovené náležitosti, a v případě pochybností se obrátit na příslušný odbor inspekce práce.

Důvody pro výpověď

Zkušební doba je pro obě strany pracovního poměru - zaměstnance i zaměstnavatele - obdobím, kdy zjišťují, zda jim vzájemná spolupráce vyhovuje. Zákoník práce umožňuje v tomto období dát výpověď z jednodušších důvodů a s kratší výpovědní lhůtou. Zaměstnanec i zaměstnavatel tak mají možnost ukončit pracovní poměr rychleji, pokud zjistí, že nesplňuje jejich očekávání. Výpověď ve zkušební době je možná i v době nemoci zaměstnance. Platí zde stejná pravidla jako pro výpověď v pracovní neschopnosti mimo zkušební dobu - zaměstnavatel nesmí dát zaměstnanci výpověď z důvodu jeho nemoci. Pokud by tak učinil, výpověď by byla neplatná. Zaměstnanec může dát výpověď i během nemoci ve zkušební době bez udání důvodu. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď ve zkušební době z důvodů, které jsou taxativně uvedeny v zákoníku práce, například z důvodu neuspokojivých pracovních výsledků. V každém případě je důležité, aby výpověď byla doručena druhé straně ve stanovené lhůtě a aby splňovala všechny zákonné náležitosti. V opačném případě by mohla být shledána neplatnou.

Forma a doručení výpovědi

Výpověď ve zkušební době během nemoci, ať už se jedná o pracovní neschopnost nebo nemocenskou, má svá specifika. Zaměstnavatel může dát výpověď i v této době, a to z jakéhokoli důvodu nebo i bez udání důvodu. Výjimkou je situace, kdy zaměstnanec prokáže, že důvodem výpovědi je jeho nemoc. Zaměstnanec taktéž může dát výpověď ve zkušební době během nemoci. Důležité je, aby výpověď byla podána písemně a doručena druhé straně. Nestačí tedy pouhé ústní oznámení. Písemná forma výpovědi je důležitá pro případné spory. V případě pochybností o datu doručení je vhodné zvolit doručení do vlastních rukou. Zaměstnanec by si měl být vědom, že v případě ukončení pracovního poměru ve zkušební době nemá nárok na odstupné.

Vlastnost	Výpověď ve zkušební době (zdravý zaměstnanec)	Výpověď ve zkušební době (nemocenská)
Možnost výpovědi ze strany zaměstnavatele	Ano	Ano
Nutnost uvádět důvod výpovědi	Ne	Ne
Délka výpovědní lhůty	15 dní	15 dní

Délka výpovědní doby

Délka výpovědní doby se řídí zákoníkem práce a v případě výpovědi ve zkušební době platí zkrácené lhůty. Výpovědní doba v tomto období je 15 dnů a začíná běžet dnem následujícím po doručení výpovědi druhé smluvní straně. Zaměstnanec tak může dát výpověď během nemoci a stále se na něj vztahuje tato zkrácená lhůta. Výpověď během nemoci ve zkušební době je tedy možná a zaměstnavatel ji musí akceptovat. Zaměstnanec ani zaměstnavatel nemusí uvádět důvod výpovědi ve zkušební době. Je však důležité, aby výpověď byla dána písemně a doručena druhé straně.

Nárok na odstupné

Zkušební doba je specifickým obdobím pracovního poměru. Během ní může dát zaměstnavatel i zaměstnanec výpověď z méně závažných důvodů a s kratší výpovědní dobou. Co se ale stane, když během zkušební doby onemocníte? Výpověď během nemoci ve zkušební době je možná, ale s určitými omezeními. Zaměstnavatel vám nemůže dát výpověď, pokud o vaší pracovní neschopnosti nevěděl a nemohl ji předpokládat. Pokud vám tedy dá výpověď v době, kdy jste v pracovní neschopnosti, a o této skutečnosti nevěděl, výpověď je neplatná. Nárok na odstupné vám v tomto případě nevzniká, jelikož pracovní poměr vůbec nekončí. Jiná situace by nastala, pokud byste sami dali výpověď během zkušební doby a nemoci. V takovém případě by vám odstupné nenáleželo, protože jste výpověď dali vy.

Nástup na nemocenskou

Zkušební doba je specifickým obdobím pracovního poměru, které s sebou nese některé odlišnosti. Platí to i v případě nemoci. Pokud během ní onemocníte a nastoupíte na nemocenskou, vznikají otázky ohledně výpovědi.

Během zkušební doby může dát zaměstnavatel výpověď bez udání důvodu, a to i v době vaší pracovní neschopnosti. Výjimkou je situace, kdy o svém zdravotním stavu a jeho souvislosti s prací jste zaměstnavatele informovali již při nástupu do zaměstnání. V takovém případě je výpověď ve zkušební době během nemoci neplatná.

Na druhou stranu, zaměstnanec se nachází v silnější pozici, pokud obdržel výpověď a následně onemocněl. V tomto případě se zkušební doba prodlužuje o dobu trvání pracovní neschopnosti. To znamená, že pracovní poměr nekončí dnem uvedeným ve výpovědi, ale až po uplynutí zkušební doby prodloužené o nemoc.

Doporučení pro zaměstnance

V průběhu zkušební doby se na vás nevztahují všechna ustanovení zákoníku práce stejným způsobem jako na zaměstnance po jejím uplynutí. To se týká i situace, kdy onemocníte a jste v pracovní neschopnosti. Během zkušební doby může dát zaměstnavatel i zaměstnanec výpověď z jakéhokoli důvodu, a to i bez jeho udání. Není tedy nutné zdůvodňovat výpověď nemocí. Výpovědní lhůta v tomto případě činí 15 dní a začíná běžet dnem následujícím po doručení výpovědi. Pamatujte, že i když jste v pracovní neschopnosti, jste povinni si řádně a včas převzít jakoukoli písemnost od zaměstnavatele, včetně výpovědi. V opačném případě se má za to, že vám byla doručena třetí pracovní den po jejím odeslání. Pokud se dostanete do situace, kdy si nejste jistí svými právy a povinnostmi, obraťte se na odborníka na pracovní právo, který vám poskytne relevantní informace a rady šité na míru vaší konkrétní situaci.

Doporučení pro zaměstnavatele

Vzhledem k citlivé povaze ukončení pracovního poměru během nemoci, a to i ve zkušební době, je pro zaměstnavatele klíčové postupovat maximálně obezřetně a v souladu se zákoníkem práce. Výpověď ve zkušební době během nemoci je sice možná, ale pouze z důvodů nesouvisejících s nemocí zaměstnance. Zaměstnavatel musí být schopen tento důvod prokazatelně doložit, jinak se vystavuje riziku žaloby. Důvodem výpovědi tak nemůže být například neuspokojivý pracovní výkon ovlivněný nemocí, ale například reorganizace firmy, zrušení pozice nebo neuspokojivé výsledky zkušební doby, které se projevily ještě před jejím nástupem. V každém případě je vhodné vést se zaměstnancem otevřenou komunikaci a informovat ho o důvodech vedoucích k ukončení pracovního poměru. Zaměstnavatel by si měl veškerou komunikaci se zaměstnancem pečlivě dokumentovat pro případný spor. Doporučuje se také zvážit, zda není v dané situaci vhodnější a férovější počkat s výpovědí do doby, než zaměstnanec nemoc překoná. Tím se zaměstnavatel vyhne případným sporům a zbytečné administrativní zátěži.

Příklad ze soudní praxe

Zaměstnanec nastoupil do nového zaměstnání a po dvou měsících onemocněl. Zaměstnavatel mu v době nemoci, ještě během zkušební doby, doručil výpověď z důvodu neuspokojivých pracovních výsledků. Zaměstnanec se bránil, že výpověď je neplatná, protože ji obdržel v době pracovní neschopnosti. Soud v tomto případě dal za pravdu zaměstnanci. Výpověď ve zkušební době během pracovní neschopnosti je totiž nepřípustná a odporuje tak zákoníku práce. Zaměstnavatel se v tomto případě nemohl zbavit povinnosti prokázat, že k rozvázání pracovního poměru měl důvod, který nesouvisel s nemocí zaměstnance. Zaměstnavatel by musel prokázat, že neuspokojivé pracovní výsledky existovaly již před začátkem nemoci a že by k výpovědi došlo i bez ohledu na to, zda zaměstnanec onemocněl. Tento případ jasně ukazuje, že i ve zkušební době je potřeba dodržovat pravidla pro ukončení pracovního poměru a že výpověď během nemoci je možná pouze ve výjimečných případech stanovených zákoníkem práce.