Vyživovací povinnost rodičů: Kdy platit dětem i po 18?

Vyživovací povinnost

Vyživovací povinnost rodičů se nevztahuje pouze na nezletilé děti, ale v určitých případech i na zletilé, a to až do doby, než jsou samy schopny se živit. Zákon hovoří o "nezabezpečených zletilých dětech", což jsou ty, které si nemohou samy opatřit dostatečné prostředky pro své zaopatření. Může se jednat například o studenty denního studia, kteří se nemohou plně věnovat práci, nebo o děti se zdravotním postižením, které jim znemožňuje pracovat.

Rodiče mají povinnost přispívat na výživu svých zletilých dětí v takové výši, která odpovídá jejich možnostem a poměrům a potřebám dítěte. Při posuzování, zda je dítě schopno se samo živit, se bere v úvahu jeho věk, zdravotní stav, studijní výsledky a další relevantní faktory. Výše výživného se určuje dohodou rodičů, případně soudním rozhodnutím. V případě neshody se zletilé dítě může obrátit na soud s návrhem na určení výživného.

Dospělé dítě

V životě se může stát, že i po dosažení dospělosti potřebujeme od rodičů finanční podporu. Zákoník o rodině jasně říká, že rodiče mají vyživovací povinnost i k dospělým dětem, pokud se samy nemohou živit. Důležité je, aby studium bylo hlavním důvodem, proč se dospělé dítě nemůže samo živit. Nestačí jen chodit do školy a přitom pracovat na plný úvazek. Zákon počítá s tím, že studium je náročné a vyžaduje čas a úsilí. Rodiče by měli přispívat na výživu spravedlivě podle svých možností. Zohledňuje se jejich příjem, majetek, ale i potřeby ostatních členů rodiny. Pokud se rodiče s dospělým dítětem nedohodnou na výši výživného, může o tom rozhodnout soud. Dospělé dítě se na soud může obrátit i v případě, že mu rodiče odmítají platit výživné dobrovolně. Je důležité si uvědomit, že vyživovací povinnost není jednostranná. I dospělé dítě by se mělo snažit co nejdříve dosáhnout samostatnosti a finanční nezávislosti.

Vyživovací povinnost rodičů nekončí automaticky dosažením dospělosti dítěte. Pokud se dítě soustavně připravuje na budoucí povolání, nebo je z důvodu nemoci neschopné se samo živit, tato povinnost trvá i nadále.

Radomír Novotný

Rodiče

V životě se občas dostaneme do situací, kdy se i dospělé děti ocitnou v nesnadné finanční situaci a potřebují pomoc svých rodičů. Ačkoliv si mnozí myslí, že s dosažením dospělosti povinnosti rodičů končí, není tomu tak úplně pravda. Zákon totiž stanoví i vyživovací povinnost rodičů k dospělým dětem, a to v případech, kdy děti nejsou schopny samy sebe uživit.

Tato povinnost se vztahuje na případy, kdy děti studují, jsou v závažném zdravotním stavu, který jim brání v práci, nebo z jiných vážných důvodů nemohou dosáhnout vlastní obživy. Důležité je, aby děti o podporu od rodičů samy požádaly, a to nejlépe písemně. V žádosti by měly uvést důvody, proč podporu potřebují a v jaké výši. Pokud se rodiče s dětmi na výši podpory nedohodnou, může o výši alimentů rozhodnout soud. Je důležité si uvědomit, že vyživovací povinnost se vztahuje na oba rodiče, a to bez ohledu na to, zda spolu žijí.

Podmínky

Vyživovací povinnost se netýká jen nezletilých. I dospělé dítě má v určitých případech nárok na výživné od rodičů. Zákon stanovuje, že rodiče mají vyživovací povinnost k dětem, které se nemohou samy živit. To se týká i dospělých dětí, které se například dále vzdělávají, jsou v invalidním důchodu, nebo se ocitly v tíživé životní situaci. Důležitou podmínkou je, aby se dítě nemohlo samo živit. Nestačí tedy pouhá nezaměstnanost, ale je nutné prokázat aktivní snahu o hledání práce. Rozsah vyživovací povinnosti se odvíjí od možností rodičů a od oprávněných potřeb dítěte. Soud zohlední příjmy a výdaje rodičů i dítěte a určí výši výživného. Výživné se platí do té doby, dokud trvá neschopnost dítěte se samo živit.

Studium

Vyživovací povinnost se netýká jen nezletilých dětí, ale v určitých případech se vztahuje i na dospělé potomky. Zákon hovoří jasně: rodiče mají povinnost přispívat na výživu svých dětí, které se nemohou samy živit. Tato povinnost se vztahuje i na studující zletilé děti, pokud se soustavně připravují na budoucí povolání. Nestačí ale jenom být zapsaný na škole. Studium musí probíhat řádně a dítě by mělo dosahovat alespoň standardních výsledků. Rodiče se s dětmi můžou dohodnout na výši výživného. Pokud se nedohodnou, rozhodne o výši, formě a způsobu platby soud. Důležité je si uvědomit, že vyživovací povinnost není jednostranná. I studující dítě má své povinnosti, mezi které patří například snaha o co nejrychlejší ukončení studia a dosažení samostatnosti. V případě neúspěchu ve studiu nebo zanedbávání školních povinností můžou rodiče výživné omezit nebo i zcela zastavit.

Zdravotní stav

Zdravotní stav dospělého dítěte je jedním z faktorů, které soud zohledňuje při rozhodování o výživném od rodičů. Pokud se dítě nemůže ze zdravotních důvodů samo živit, mají rodiče povinnost mu poskytovat finanční podporu i po dosažení jeho zletilosti. Nezáleží na tom, zda se jedná o vrozenou vadu, chronické onemocnění nebo úraz s trvalými následky. Důležité je, aby byl zdravotní stav oficiálně potvrzen lékařskou zprávou. Rodiče nemohou být zbaveni vyživovací povinnosti jen proto, že s dítětem nemají dobrý vztah nebo s jeho léčbou nesouhlasí. Soud posuzuje každý případ individuálně a zohledňuje všechny okolnosti, jako je závažnost zdravotního stavu, výše příjmů rodičů a jejich majetkové poměry. Výživné pro zletilé dítě se může od ukončení studia do doby, než bude schopno samo se živit, lišit. V případě, že se zdravotní stav dítěte zlepší natolik, že je schopno se samo živit, může soud rozhodnout o ukončení nebo snížení výživného.

Výše výživného

Výše výživného pro dospělé dítě není pevně stanovena a závisí na individuálních okolnostech případu. Soud při jejím určení zohledňuje potřeby oprávněného dítěte, tedy jak vysoké jsou jeho náklady na bydlení, stravu, studium, zdravotní péči a další nezbytné životní potřeby. Zároveň se posuzují schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného rodiče. To znamená, že soud zkoumá výši jeho příjmů, výdaje, majetek a další relevantní faktory. Důležité je, aby výše výživného byla stanovena spravedlivě a umožnila dospělému dítěti vést důstojný život i v situaci, kdy se samo nedokáže plně uživit. Je důležité si uvědomit, že vyživovací povinnost rodičů k dospělým dětem není samořejmostí a vznikají pouze za splnění zákonných podmínek.

Dohoda o výživném

Vyživovací povinnost se netýká jen nezletilých dětí. I rodiče zletilých dětí, které se samy nemohou živit, mají povinnost je za splnění určitých podmínek dále živit. Zákon rozlišuje mezi nezletilým dítětem a zletilým, který se připravuje na budoucí povolání. U zletilých dětí v zájmové výživovací povinnost rodičů trvá do doby, než je dítě schopné se samo živit, nejvýše však do věku 26 let. Důležitou podmínkou pro přiznání výživného je, aby se dítě soustavně připravovalo na budoucí povolání. Nestačí tedy pouze pasivní evidence na úřadu práce. Výše výživného se odvíjí od odůvodněných potřeb dítěte a majetkových poměrů rodičů. V případě, že se rodiče na výši výživného nedohodnou, může o výši rozhodnout soud. Dohoda o výživném by měla být sepsána písemně a pro větší jistotu i úředně ověřena.

Soudní určení

V některých případech nemusí být rodičům zcela jasné, zda a v jaké míře mají vyživovací povinnost vůči svým dospělým dětem. Pokud tato otázka není vyřešena dohodou, nabízí se možnost obrátit se na soud. Soudní určení výše a trvání výživného pro dospělé dítě je krajním řešením, ale v některých situacích nevyhnutelným. Soud při svém rozhodování bere v úvahu širokou škálu faktorů. Mezi nejdůležitější patří schopnost dítěte se samo živit, a to s ohledem na jeho věk, zdravotní stav, dosažené vzdělání a možnosti uplatnění na trhu práce. Soud zohlední i majetkové poměry dítěte a rodičů. Důležitým aspektem je také příčina, proč dospělé dítě není schopné se samo živit. Soudní rozhodnutí o výživném pro dospělé dítě není konečné a lze se měnit v závislosti na změně relevantních okolností.

Zánik povinnosti

Vyživovací povinnost rodičů k dětem automaticky nekončí s dosažením jejich zletilosti. Zákoník stanoví, že rodiče přispívají na výživu svých dětí, které nejsou samy schopny se živit, pokud studují. Tato povinnost se vztahuje na studium na střední, vyšší odborné i vysoké škole, a to až do doby, než je dítě schopno se samo uživit, nejpozději však do 26 let věku. Důležitým aspektem je, že studium musí být řádné a dítě by mělo dosahovat odpovídajících studijních výsledků. Rodiče se tak nemohou zbavit své povinnosti jen proto, že dítě studuje „věčně“. Zánik vyživovací povinnosti tak nastává dosažením věku 26 let, ukončením studia, zahájením výdělečné činnosti v dostatečném rozsahu, nebo sňatkem dítěte. V případě, že dítě není schopno se ze závažných důvodů, jako je například dlouhodobá nemoc, samo živit ani po dosažení 26 let, může soud rozhodnout o prodloužení vyživovací povinnosti rodičů.

Neplnění povinnosti

V některých případech se může stát, že rodiče neplní svou vyživovací povinnost vůči zletilým dětem, ačkoliv jim tato povinnost stále trvá. Neplnění vyživovací povinnosti ze strany rodičů může mít pro studenty vážné důsledky, neboť jsou finančně závislí na svých rodičích. Zákon pamatuje i na tyto situace a nabízí několik řešení. Postižený student má právo obrátit se na soud a domáhat se svých práv. Soud může nařídit rodičům plnění jejich povinnosti a v případě neposlušnosti přistoupit k exekuci. Důležité je si uvědomit, že vyživovací povinnost není dobrovolná, ale zákonná povinnost, kterou musejí rodiče plnit.

Důsledky

Vyživovací povinnost rodičů nekončí automaticky dosažením zletilosti dítěte. Pokud se dítě dále soustavně připravuje na budoucí povolání, ať už studiem nebo učením, rodiče jej musí i nadále za splnění určitých podmínek živit. Tato povinnost se vztahuje i na studium na vysoké škole. Rodiče by se s dětmi měli na výši a způsobu plnění vyživovací povinnosti dohodnout. V případě, že se rodiče s dítětem nedohodnou, může o výši výživného rozhodnout soud. Soud při svém rozhodování přihlíží k odůvodněným potřebám dítěte a k majetkovým poměrům rodičů. Důležité je zmínit, že vyživovací povinnost se nevztahuje na situace, kdy je dítě schopné se samo živit, ať už z důvodu ukončení studia, nástupu do zaměstnání, nebo z jiných důvodů.

Vyživovací povinnost rodičů k dospělým dětem

Aspekt	Popis
Věk dítěte	Vyživovací povinnost se vztahuje i na zletilé děti, pokud se připravují na budoucí povolání.
Studium	Dítě se musí studiu věnovat soustavně a řádně.
Druh studia	Může se jednat o studium na střední, vysoké škole, ale i o rekvalifikační kurz.
Zdravotní stav	Pokud dítě nemůže pracovat z důvodu zdravotního stavu, vyživovací povinnost trvá i po dosažení dospělosti.

Pomoc a poradenství

V případě nejasností ohledně vyživovací povinnosti k dospělým dětem existuje řada institucí, které vám poskytnou odbornou pomoc a poradenství. Obraťte se na právníky specializující se na rodinné právo, kteří vám srozumitelně vysvětlí vaše práva a povinnosti. Bezplatné právní poradenství nabízí různé neziskové organizace, například občanské poradny. Důležité informace a praktické rady získáte také na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR, kde naleznete relevantní právní předpisy a odpovědi na nejčastější dotazy. Nebojte se vyhledat pomoc, pokud si nevíte rady – obrátit se můžete i na sociální pracovníky v místě vašeho bydliště.